Podluží

Orientační mapka regionu

Orientační mapka regionu

Zeměpisné vymezení

Nejjižnější část Slovácka – území mezi soutokem Dyje s Moravou mezi městy Břeclaví a Hodonínem. Celkem jde dnes o 18 vesnic a městeček na moravském území.

Historicko-národopisné vymezení

Jméno daly této oblasti vodní plochy, zde nazývané luže. Ještě v druhé polovině 19. století patřilo národopisně k Podluží i několik osad v Dolním Rakousku, které se později odnárodnily.

Lidová hudba

Pro Podluží jsou charakteristické široko rozklenuté táhlé písně. Zvláště mužský zpěv se vyznačuje velkým hlasovým fondem – silou a neobyčejnou nosností hlasu. Počátkem 20. století se zde rozvinul také způsob vícehlasého mužského i ženského zpěvu, a to v sextách a vrchních terciích. Oproti jiným oblastem Slovácka je na Podluží převaha táhlých písní nad tanečními.
Nejstaršími muzikanty na Podluží byli gajdoši, často doprovázeni houslisty – prim a kontry. Hudecké muziky, většinou v obsazení prim, sekund, klarinety a kontrabas, bývaly již ve druhé polovině 19. století pro zesílení zvuku doplňovány plechovými nástroji – C-trubkou a křídlovkou, někdy i trombónem. Takovýmto muzikantským seskupením se říkalo štrajchové muziky. Po druhé světové válce vytlačily dechové muziky na Podluží téměř zcela tradiční smyčcové seskupení muzikantů Od poloviny 20. století dochází k renesanci cimbálových muzik zejména zásluhou souboru Břeclavan.

Lidové tance

K nejznámějším a dodnes živým tancům patří na Podluží párový tanec vrtěná a chlapecké hošije a verbuňk. Mezi starší tance s původním obřadním zaměřením se řadí žabská, šátečková nebo hejnom, k tancům rázu reprezentačního patří např. taneční hry varajková, palicová a slámečková, valacina či ovčácká a další tance polkového a valčíkového rázu.

Kroj a výšivka

I když je pravděpodobné že do konce 18. století splýval zdejší kroj s kroji v okolních oblastech, od polovina 19. století se od nich odlišily především výskytem ohnivě červených mužských nohavic. Pro ženy je zde zase ke svátečnímu oděvu typická úprava hlavy do „rožků“ – lepenkového kornoutu, potaženého červenou látkou a ovázaného širokou, na vrcholu bohatě řasenou stuhou.
Jste ochotni poskytnout nám svou fotografii vhodnou k tomuto článku? Napište nám!

Architektura

Půdorysný základ obcí zůstal v posledních 150 letech v podstatě zachován, ve většině případech se jen rozrostl do šířky. Jako všude jinde v rovinatých částech Slovácka, tvoří i zde základ vesnice dva souvislé a souběžné pásy domů, které jsou obráceny svojí delší stranou k návsi nebo silnici. Střechy byly ještě v druhé polovině 19. století bez výjimky doškové, čelní stěny domů byly členěny vyčnívajícími žudry. Pohled na tuto zástavbu navíc změkčovaly malé předzahrádky, ohrazené nízkými plůtky. K malebnosti lidových staveb na Podluží přispívalo velkou měrou i jejich barevné olíčení, na konci 19. a počátkem 20. století pak malování žudra různobarevnými, převážně květinovými motivy, což bývala téměř výlučně práce žen – hospodyň, případně specializovaných „maléreček“.

Skanzeny, muzea

Jste ochotni poskytnout nám další informace pro tento článek? Napište nám!

Literatura

  1. Národopis lidu Českoslovanského – Díl I. Moravské Slovensko (Praha 1922)
  2. Vlastivěda moravská – Země a lid. Svazek 10, Lidová kultura na Moravě (ÚLK ve Strážnici, MVS v Brně 2000)
  3. Lidové kroje z České republiky (Dějiny odívání), J. Langhammerová (Nakladatelství Lidové noviny 2001)
  4. Lidové kroje na Hodonínsku, V. Židlický, J. Orel, F. Řehánek (Osveta, n. p., Martin 1982)
  5. Lidová architektura v Československu, V. Mencl (Academia Praha 1980)
  6. Lidové stavby – Architektura českého venkova, J. Škabrada (ARGO Praha 1999)
  7. Podluží – kniha o lidovém umění, R. Jeřábek, V. Frolec, D. Holý (Krajské nakladatelství Brno, 1962)
  8. Podluží v lidové písni, kolektiv autorů (MVS v Brně, 1988)

Hudební nosiče

  1. Hoš, Podluží! Písně a tance od Břeclavi, CM Břeclavan (Supraphon, 1978) – LP

Videokazety

  1. Lidové tance z Čech, Moravy a Slezska – Díl VII., 2. část – Slovácko – Dolňácko, Z. Jelínková (ÚLK ve Strážnici 1997)

(zpracoval Zbyněk Žůrek)