Lašsko

Orientační mapka regionu

Orientační mapka regionu

Zeměpisné vymezení

Krajina v severovýchodním cípu Moravy, rozprostírající se v povodí řeky Ostravice (po obou březích), Odry, Lubiny, Ondřejnice, Jičínky a Sedlnice. Z hlediska územního jde o nepříliš rozsáhlá území v okolí měst Kopřivnice, Příboru, Frýdlantu nad Ostravicí, Frýdku-Místku.

Historicko-národopisné vymezení

Etymologicky nelze název Lašska blíže určit, než že je odvozen od jména severomoravského kmene Lachů, někdy označovaného též jako Moravci. Lašsko není jednolitou oblastí. Podle krajinného rázu, podle kroje, některých druhů tanců, ale především tanečního stylu se dělí na několik podoblastí:

  • 1. Valašskolašské pomezí (od Frenštátu a Trojanovic ke Kunčicím, Tiché, Kozlovicím a Hukvaldům)
  • 2. Lašsko horské (v pásmu celého beskydského pohoří)
  • 3. Lašsko nížinné (až k Ostravě)

Lidová hudba

Lašsko se vyznačuje velkým bohatstvím lidových písní. Lašská taneční píseň, charakteristická svou zádumčivostí, melodickou krásou a bohatostí tvoří podstatnou část hudebního folkloru Moravy. Lašsko je považováno za kraj nejkrásnějšího zpěvu kostelního, kraje bohatého na písňové legendy a koledy. Lašsko bylo krajem cimbalistů. Proto často hrávaly k tanci cimbálové muziky (s malým cimbálem), nebo pouze muziky hudecké. Při domácích tancovačkách se hrávalo i na harmoniku.

Viz též článek Vincenc Socha – sběratel lidových písní

Lidové tance

Po celém území Lašska bylo zaznamenáno od druhé poloviny 19. století několik set lidových tanců a tanečních písní včetně záznamů hry lidových muzik.
Charakteristickými tanci jsou:

  • Starodávný (jinak též „valašský“ nebo „zachodzeny“) – nejrozšířenější tanec Lašska polonézového (třídobého) rázu.
  • Zvrtek – dynamický dvoudobý točivý tanec předčardášového typu
  • Čardáš (zvaný též „kysucký čardáš“) – v některých případech tančí jen ženy společně v kole jako tzv. „babsky“.
  • Skok (zvaný též „Ondrášův skok“ nebo „hajduch“) – sólový chlapecký tanec severních Beskyd s ostrým, výrazným rytmem.
  • Tance figurální – tance mladšího původu, tančící se pouze na jediný taneční nápěv či píseň (čeladensky, zbujan, kalamajka, pilky, vojtek, dymak, kohut, hulan, mazur, šotyšky, šatečkovy, ruska polka, požehnany…)

Kroj a výšivka

Původní lašský kroj nebyl svérázný. Snad i proto je často zaměňován za kroj valašský, což však je velký etnografický omyl. Vcelku lze shrnout, že Lach vlastní původní kroj nevytvořil a že zůstal v tomto ryse, jako i v mnoha jiných, na přechodu mezi nacionem českým a polským, nebo i valašským a slovenským, což konečně vyplývá z geografické polohy Lašska.
Jste ochotni poskytnout nám svou fotografii vhodnou k tomuto článku? Napište nám!

Architektura

Nejstarší památky lašské lidové kultury jsou většinou ze dřeva, neboť celý lašský kraj dřevem přímo oplýval. Na Lašsku se tedy stavěly celé vesnice i s kostelem ze dřeva. Snad jen fojtství se svými dvojitými barokními střechami a bílými zdmi odráželo od šedivé záplavy dřevěných chalup. Největší rozkvět tohoto dřevěného stavitelství můžeme pozorovat v 18. století.

Viz též článek Lašsko – kultura a nářečí

Skanzeny, muzea

Jste ochotni poskytnout nám další informace pro tento článek? Napište nám!

Literatura

  1. Dialektologie moravská; Nářečí slovenské, dolské, valašské a lašské; F. Bartoš (Matice Moravská, 1886)
  2. Drobnosti z lašského nářečí; J. Vašica (Olomouc, 1930)
  3. Janáčkovo hudební Lašsko 1978; I. Stolařík, V. Bílková, K. Steinmetz (Frýdek-Místek, 1978)
  4. Lašská slovní zásoba; Z. Sochová (Academia, 2001)
  5. Lašské kořeny života i díla Leoše Janáčka; J. Procházka (Okresní a místní rada osvětová ve Frýdku -Místku, 1948)
  6. Památky města Místku a jeho lašského okolí; A. Přecechtěl (Musejní odbor Matice Místecké, 1934)
  7. Pohádky lašského lidu; K. Dvořáček (Josef Lukasík, 1946)
  8. Rodné Lašsko; B. Marek (J. Lukasík, 1945)
  9. Skladba lašských nářečí; J. Balhar (Academia, 1974)
  10. Výstava obrazů a kreseb Janáčkovým krajem; J. V. Sládek (Svaz čs. výtvarných umělců, 1954)
  11. Z kmenosloví různořečí lašského; A. Lisický (Hradec Králové, 1907-1910)
  12. Lidové písně z pod Hukvald od Anežky Šenkové; ze sběru V. Sochy vybral a sestavil J. Rokyta (Obec Lhotka pod Ondřejníkem, 2000)
  13. Lidové písně z pod Ondřejníka od manželů Kalusových; ze sběru V. Sochy vybral a sestavil J. Rokyta (Obec Lhotka pod Ondřejníkem, 1998)
  14. Lidové písně ze Lhotky pod Ondřejníkem od Marie Tobolové; ze sběru V. Sochy vybral a sestavil J. Rokyta (Obec Lhotka pod Ondřejníkem, 1996)
  15. Lidové tance na Lašsku; F. Bonuš (Státní hudební nakladatelství, 1953)
  16. Lidové tance na Lašsku; V. Socha (Lhotka pod Ondřejníkem, 1948)
  17. Lidové tance na Lašsku; V. Socha, Z. Jelínková (Krajské kulturní středisko Ostrava, 1986)
  18. Lidové tance ze Štramberka na Lašsku; C. Hykel (SNKLHU Praha, 1953)
  19. Písničky z údolí Ostravice (I); V. Šejvlová a Š. Kotek (Frýdek-Místek, 1982)
  20. Písničky z údolí Ostravice II; V. Šejvlová a Š. Kotek (Frýdek-Místek, 1982)
  21. Zbujan. Cimbálová muzika hraje a zpívá. I. a II. sešit; V. Šejvlová a Č. Ramík (1994)

Hudební nosiče

  1. Lašské Vánoce – CM Ondřejnica, Stará Ves nad Ondřejnicí (Styltón, 1997) – MC i CD
  2. Na ukvalskem zamku – CM Gajdušek, Hukvaldy (Písnička, 1995) – MC
  3. Ostravica – CM Ostravica, Frýdek-Místek (Styltón, 1996) – MC i CD
  4. Ta frýdecká brána – soubor Ostravička, Frýdek-Místek (Český rozhlas Ostrava, 1998) – MC i CD
  5. Moje Lašsko – CM Ondřejnica, Stará Ves nad Ondřejnicí (Styltón, 1996) – MC i CD
  6. Vonička – CM Vonička, Havířov (Styltón, 1998) – MC i CD

Videokazety

  1. Lidové tance z Čech, Moravy a Slezska – Díl IX. – Lašsko, Z. Jelínková a kol. (ÚLK ve Strážnici, 1996)

(zpracoval Vladan Jílek)