Hanácké Slovácko

Orientační mapka regionu

Zeměpisné vymezení

Rozsáhlá oblast, která tvoří přechodové pásmo mezi regiony Hanou, Brněnskem, Horáckem, Podlužím a Kyjovskem.
Pomyslnou „hranici“ je možno s rezervou vymezit od jihozápadu k severovýchodu obcemi : Podivín, Moravský Žižkov, Velké Bílovice, Nový Poddvorov, Starý Poddvorov, Čejkovice, Vrbice, Kobylí, Brumovice, Krumvíř, Stavěšice, Strážovice, Věteřov, Ostrovánky, Bohuslavice a dále podél říčky Kyjovky a lokalitami na jižních svazích Ždánického lesa: Dambořice, Uhřice, Žarošice, Archlebov, Ždánice.
Do severního okrsku započítáváme: Klobouky, Kašnici, Morkůvky, Želetice, Nenkovice.
Jižní okrsek zahrnuje Rakvice, Šakvice, Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice, Nemčičky, Horní Bojanovice.
Oblast severně od Hustopečí a obce Diváky, Boleradice, Borkovany, Těšany a ostatní směrem ke Kloboukám utvářejí velmi nezřetelnou hranici s Brněnskem na severu.

Historicko-národopisné vymezení

Národopisná přechodová oblast utvářená na základě četných migračních a kolonizačních procesů např. ze 17. stol. V současnosti již těžce doložitelné charvátské, francouzské, české aj. osídlení.
Hanácké Slovácko není jazykově jednotným celkem. Poměrně důkladným jazykovědným zkoumáním bylo stanoveno rozhraní, které probíhá téměř diagonálně směrem od Hustopečí přes Klobouky na Ždánice. Severně od této linie byla vymezena nářeční skupina středomoravská (hanácká), jižně východomoravská (moravskoslovenská). Obyvatelé této oblasti se sami mezi sebou rozlišovali na Slováky a Hanáky podle toho, ke které z těchto výrazných etnografických skupin jazykově, případně kulturně tíhli.

Lidová hudba

Podobně jako v ostatních přilehlých regionech i zde patřily mezi první doprovodné hudební nástroje k tanci dudy (gajdy). Ty byly později doplněny dalšími nástroji – houslemi, případně malým cimbálem. Později byly dudy vytlačeny a muzikantské seskupení doplněno kontrabasem a klarinety. Směrem k jihovýchodu se více prosazovalo uplatnění cimbálu. Nástupem dechových muzik došlo téměř k zániku těchto původních lidových hudebních uskupení.

Lidové tance

Typickým párovým tancem charakteristickým pro Hanácké Slovácko je skočná v poněkud pozměněné formě než je známa z Kyjovska. Originální je obřadní hodový tanec zavádka, kterým se zavádějí nejprve jednotlivé stárky a pak i ostatní děvčata do tance pod májí. Patří do skupiny tzv. hanáckých, to je tanců s 3/4 taktem jako na Hané „cófavá“ nebo na Brněnsku a přilehlém Horácku „hanácká“.

Kroj a výšivka

Pro Hanácké Slovácko, jako přechodnou oblast, můžeme vysledovat i v kroji příbuznost se sousedními regiony. V mezních obcích na východě se střetávají prvky kroje kyjovského a podlužáckého. Jižní část je typická dominantním vlivem podlužáckého kroje. V obcích severní části regionu se objevují příbuznosti s krojem brněnským a hanáckým. Za charakteristické je možné považovat dvě centrální krojové větve, a to především díky mužskému kroji. Je to oblast „čejkovicko – velkopavlovická“:černé kalhoty a černý „lajbl“, dříve zdobené jen úsporně tmavými výšivkami. V současné době je bohatost výšivek často na hranici vkusu. Druhou výraznější oblastí je oblast „kloboucka“, pro niž je typická červená anebo modrá „marínka“ se zeleným „husarským zdobením“. Kalhoty se používají buďto tmavomodré,u svobodných, bílé.
Zvláštním jevem je používání kalhot žluté barvy v několika obcích kolem Velkých Bílovic. Tento zjev je přisuzován českému osídlení z poloviny 18. století.

 

Kroj z Hanáckého Slovácka
Kroj z Hanáckého Slovácka
Fotografie poskytnul Pavel Košulič.

 

 

Architektura

Pro oblast hanáckého Slovácka je typická řadová, ulicová zástavba.
Stavebním materiálem byla nejčastěji hliněná nepálená cihla „kotovice“, později, díky cihelnám ve Velkých Pavlovicích a Šitbořicích, i pálená cihla.

Skanzeny, muzea

  1. Kobylí – muzeum obce Kobylí, expozice se selskou jizbou, kuchyní, ozvučená svéna svatebního odprošování
    s ukázkou současného kroje, sklepní expozice vinařství

Jste ochotni poskytnout nám další informace pro tento článek? Napište nám!

Literatura

  1. Dialektologie moravská, F.Bartoš (Brno 1886)
  2. Lidské dokumenty a jiné národopisné poznámky, Augustina Šebestová (Olomouc 1900)
  3. Národopis lidu Českoslovanského – Díl I. Moravské Slovensko (Praha 1922)
  4. Lidové písně z Hustopečska, Hynek Bím (Praha – Brno 1950)
  5. Proměny jihomoravské vesnice, Richard Jeřábek a kol. (Brno 1981)
  6. Malebné Kloboucko (Moraviapress – Břeclav 1995)
  7. Vlastivěda moravská – Země a lid. Svazek 10, Lidová kultura na Moravě (ÚLK ve Strážnici, MVS v Brně 2000)

Hudební nosiče

  1. Krajem Zavádky
  2. Vonica Krumvíř (Vonica 2000)
  3. Jaroslav Kovařík

Videokazety

  1. Lidové tance z Čech, Moravy a Slezska – Díl VII., Část 3. – Slovácko, Z. Jelínková (ÚLK ve Strážnici 1997)

Jste ochotni poskytnout nám další informace pro tento článek? Napište nám!

(zpracoval Jiří Plocek)