FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:

Články

23/01/2014 • Třešť je moravským Betlémem
autor článku: Jiří Plocek


Muzikanti z betléma v řezbářské expozici v Třešti

Unikátní putování za krásou domácích betlémů nabízí horácké městečko Třešť. Návštěvník se tu dostává do jiného - téměř pohádkového - světa, který se obrozuje každým rokem v třešťských domácnostech.  Na letošní Betlémskou cestu Třeští se můžete vydat do 2. února (http://www.trest.cz/betlemska-cesta/a-1033).

K třešťskému muzeu, jež sídlí v rodném domě slavného ekonoma Josefa Aloise Schumpetera, náleží betlémářská expozice, kde jsou k vidění tři obrovské betlémy, z nichž ten největší čítá více než osm set figurek. Pak je betlém v kostele, ve vstupním prostoru stavební firmy Podzimek a v neposlední řadě doma u zhruba 20 obětavých rodin, které se připojily k Betlémské cestě, po níž od 26. prosince do 2. února může s mapkou v ruce putovat návštěvník Třeště. Nejnavštěvovanějšími místy projde za tu dobu i více než tři tisíce návštěvníků. Kolik je betlémů v třešťských rodinách celkem, to se neví. Ale vzhledem k tomu, že tato tradice tu kvete již zhruba dvě století, tak je jich asi hodně. Některé možná už léta zaprášené na půdách. 




Betlém Mojmíra Šťastného a jeho Staré město

"Jak je starý váš betlém a jak dlouho jej stavíte?" ptám se stařenky, která nás pustila do menší místnosti v domě u hlavní silnice. Jednu stranu pokoje o délce asi tři metry zabírá krajinka tvořená ze samorostů a mechů s figurkami a nejrůznějším stavbami. "Je starší než já," odpovídá, "a já mám 86 let. Staví mi ho kluci. No, kluci, je jim taky už přes šedesát… Trvá jim to den." - "Stavíte podle nějakého plánu?" − "Kdepak, každý rok je to jinak!"

"Já stavím betlém týden," říká Mojmír Šťastný v jiném rodinném domku. "Začínám od stěny a pak to skládám, jak mi to vyjde. Každý rok jinak. Tohle Staré město (pozn. aut.: z původního betléma) bylo loni na druhé straně a Nové město (pozn.: Šťastného vlastní konstrukce z překližek, která vypadá jako orientální hrad) bylo zas tady." Dřevěné figurky pocházejí nejenom ze starého betléma, který koupili jeho prarodiče v roce 1942. Stavět jej začal dědeček, pak pokračoval otec pana Mojmíra a poslední roky staví už výhradně usměvavý šedesátník. Každý rok přidává nové postavičky, v poslední době i z každoročního Dřevořezání, které se v Třešti koná vždy první červencový víkend. Mezi dřevěnými figurkami lze nalézt i umělohmotného koníka či porcelánové rybičky v rybníce. "Tenhle větrný mlýn je čínský," chlubí se majitel a pouští vypínačem různá důmyslná hejblátka, světýlka a plápolající vatry. Odhrne závěs a pod prkny, na nichž stojí betlém, vidíme změť drátků, transformátory a regulační potenciometry. Jeden takový mám doma taky, používal se u východoněmeckých modelů vláčků. "Jako děcka jsme pod tím betlémem i spávali," říká pan Šťastný. 




U Bukvajů
Lidová tvořivost nezná estetizující omezení

Řeklo by se, že ta směska různorodých prvků, figurek i stavbiček a žárovek bude působit kýčovitě. Není tomu tak, je to pestré a milé. Jako vše, co vzniká z tradiční lidové tvořivosti. Jednotliví řezbáři a stavitelé betlémů se vzájemně navštěvovali a přebírali a rozvíjeli nejrůznější nápady. Třeba: Anděl zvěstování pohybující se nad betlémem na vlasci, který vede natažen mezi otáčejícími se kolečky u stropu. Nebo: Kolo mlýna se zdánlivě otáčí pod čůrkem protékající vody (ve skutečnosti jej pohání elektromotorek z budovy mlýna) a současně pohání tkalcovský stav. Mezi figurkami najdeme kromě základních typů (pastýři, ovečky, tři králové, prosebníci, Svatá rodina) nejrůznější další postavičky − řemeslníky, muzikanty, děti, ženy nesoucí dary − tu slepici, tu peřinu, jinde vánočku. Kluka nabírá kozel zezadu na rohy. A těch zvířat! Ptáčci, ryby, husy, ovce, krávy, koně. Ale taky velbloudi, sloni. Všichni se sbírají na cestu k jesličkám.
Prohlížím si jednu ženskou figurku − má velké brýle, plášť a v rukou dvě tašky. "To je Božka Meršová, místní postavička. Pracovala v Telči, v Motorpalu," říká pan Šťastný. "Chodila po městě, něco si pořád povídala a pozpěvovala. Lidi na ni volali: Božka, zazpívej!" − "A tady ti dva, to jsou Honza a Franta, dva podivíni, co bydleli v chudobinci. Jako děcko si je pamatuju. Živili se prodejem hrábí a dalších dřevěných věcí a příležitostnými pracemi." Vida, jak se lze stát nesmrtelným! Tyto postavičky jsme našli i v dalším betlému u pana Bukvaje.

"Jak dlouho vyrábíte jednu figurku?" ptám se Jana Bukvaje, jednoho z místních vyhlášených řezbářů. "To je různé, ovečky jsou hotové rychle. Složité figurky, třeba muzikanti, trvají osm i deset hodin." Zdobí je temperovými barvami, které mají měkčí, matovější povrch, na dřevo vhodnější než oleje. Ve svém betlému, který zabírá celou jednu místnost u přilehlé truhlářské dílny, má pan Bukvaj několik set figurek. "Tady ty vyřezala moje žena. Začala s tím až v pětašedesáti." Obdivujeme vtip a výrazovou jasnost, s jakou jsou jednotlivé postavičky v různých pozicích vyvedeny. "Musíte to prostě zkusit, jinak nezjistíte, jestli vám to jde nebo ne," říká paní skromně. "Ale vám to půjde, jen to zkuste!" povzbuzuje pan Bukvaj moji dcerku, která s obdivem prohlíží jednu figurku po druhé. 



Betlém u Bukvajů - detail
Betlémy přežily socialismus a snad přežijí i kapitalismus

Jaká je budoucnost zdejšího betlémářství? Spolek přátel betlémů v Třešti (http://betlemytrest.wz.cz/) udržuje spíše starší generace. Na jeho internetových stránkách naleznete přehled veřejně přístupných rodinných betlémů, stejně jako informace o Dřevořezání. Každý rok jdou místní betlémáři přestavět betlémy do muzejní expozice, trvá jim to měsíc. "Máme problém sehnat dobrovolníky jako průvodce a hlídače," říká pan Bukvaj. Ale zatím to nějak zvládají a doufají, že získají další příznivce. Jsou ochotni dělat zdarma i řezbářské kursy. V expozici, kde je vstupné dobrovolné, si může návštěvník koupit krásné pohlednice s třešťskými betlémy, figurky a různé ručně vyráběné tradiční ozdoby. Ale také malé řezbářské nože a dlátka, které tam každý rok vozí jeden z účastníků řezbářského setkání. Odjíždíme z Třeště ohromeni a nabiti půvabem lidové tvořivosti, lidskou vlídností i duchem betlémářské tradice. Největší zážitek letošních Vánoc.

"Betlémy tu bývaly odjakživa, akorát takto otevřené v rodinách jsou až v posledních letech," řekla nám maminka pana Šťastného. "Před revolucí postavil jeden řezbář betlém v cukrárně. Zastavil tam autobus s dětmi. Děcka se vyhrnula, hurá na betlém! Druhý den si řezbáře zavolali na národní výbor, který byl naproti: Co prý tam bylo za srocení? Betlém musel okamžitě pryč." − "Vždyť to nebyla žádná politika, jen umění, co jim na tom vadilo?" dodal otec pana Šťastného. Nu, něco jim vadilo. Dnes se třešťské betlémy vystavují veřejně, a jestli si něco přeju do příštích let, tak aby láska a oddanost téhle krásné tradici prosvítila i mladší generace. Když už jim ji ty starší zachovaly.
 
Betlémská cesta - interaktivní mapa:
 
http://www.trest.cz/html/soubory/i/betlemska-cesta/index.html
 
Aktualizovaný text je převzat z www.kulturni-noviny.cz.



Betlém v expozici muzea v Třešti vytvořený účastníky Dřevořezání




Diskuze ke článku


Článek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první!

Číst vše Přidat názor


poslední aktualizace: 23/01/2014

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2017 by Folklorum || || RSS