FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:

Články

11/04/2013 • Brumle a komunita kolem nich
autor článku: Petr Jasinčuk


Brumle (též brumla, mrumle, grumle, židovská harfa, brumajzl či brumlačka) je lidový hudební nástroj, který sestává z otevřeného rámečku, do nějž je vkován pružný kovový jazýček. Hráč pevně tiskne brumli proti pootevřeným rtům nebo až zubům – horní nožičku nástroje proti hornímu rtu a dolní proti rtu spodnímu. Ukazovákem pravé ruky brnká na konec jazýčku volně kmitajícího uprostřed rámečku a mezi rty, čímž vytváří charakteristický tón.
(Zdroj: Wikipedia)

Jak to vše začalo
Začalo to asi před třemi lety. Dostal jsem svou první brumli k narozeninám. Byl to takový ten běžně dostupný model “Schwarz” v modré barvě. Nástroj mne nadchnul, a tak jsem se pustil do trénování a zjišťování informací o něm. Velice brzy jsem však narazil na na nedostatek informací na českém internetu a vlastně i mimo něj. V červnu roku 2012 jsem dostal nápad ohledně vytvoření webových stránek zaměřených na brumle. Tehdy vznikl portál www.brumle.cz. Mou snahou je mít všechny možné informace o brumlích koncentrované v jednom místě. Myslím, že se tento sen daří plnit. Existují komunity na facebooku a také na Nyxu. O další sociální síti zatím nepřemýšlím, protože je kolem toho dost práce. Mám snahu dát letáky na brumle.cz do kamenných prodejen, kde prodávají brumle, aby hráči našli potřebné informace rychleji než já na začátku svého hraní.


Česká scéna
Za dobu svého působení jsem nalezl jen několik dobrých hráčů. Někteří veřejně působí v různých hudebních tělesech, jako jsou pánové Ivo Charitonov, Pavel Vank, Martin Žák, Jindřich Klaus a pak paní Svatava Drličková a její šamanská brumle. Dále se brumle používá v občanském sdružení Muzikohraní. Pevně věřím a v podstatě jsem si i jistý, že s postupem času naleznu další hráče jakožto i naše výrobce brumlí. Do dnešního dne jsem našel tři. Je to pan Šešulka z Ivančic, Vít Kašpařík z Velkých Karlovic a pan Jindřich Klaus z Kostelce nad Orlicí. Jelikož jsou všichni lidé zaneprázdněni, nebo jsou dost daleko, rozhodl jsem se pořádat tzv. workshopy hry na brumle (WSB) s pravidelností 1x za 14 dní v Praze. Vše uskutečňuji jako dobrovolnou akci, kde se zájemci seznámí se základními technikami a případně se snažím rozvíjet jejich současné dovednosti, co nejdál to jde.


Ten pravý nástroj
Na počátku hraní jsem si uvědomil další fakt a to ten, že moje obyčejné brumle nezní tak jako brumle ostatních na internetu. Ani jejich výdrž mne netěšila. Časté zlomení jazýčku nebo loupání barvy mne znepokojovalo. Našel jsem konečně to pravé. Szilaghyi Black Fire v ladění G. To byla má první “Brumle”. Tento model jsem měl pár měsíců a během toho se mi dostaly do ruky výrobky pana Šešulky. Šlo o modely Rabacher a Jakutische, dále brumle pana Kašpaříka. Všechny brumle jsem otestoval a vytvořil krátké recenze, které najdete na mých stránkách. Od té doby mám Black Fire C,D,G, Slutter As, Nepálskou brumli, Kašpařík retní G, Jakutische A. Sbírka pomalu roste a zábavy přibývá.


Jak hrát
Po delší rozvaze jsem se pustil do sepsání českého návodu “Jak hrát na brumli”. Jde o postupně se vyvíjející pomůcku, kde se zájemce dozví základní možnosti a techniky hry na brumli. Obsahem jsou izolace tónů, přídechy, vibráta, časování a kombinační techniky. Časem přidám zvukové a video stopy, ale to je zatím ještě daleká budoucnost.


Závěr
Poprosil bych čtenáře, aby brali můj sloh s rezervou a snažili se vytáhnout poselství, které jsem se snažil do těchto řádků vtěsnat. Pokud jste hráčem na brumli, nebo znáte ve vašem okolí někoho, kdo hraje na brumli, řekněte mu, prosím, o portálu brumle.cz. Vězte, že nejste sami. Nakonec bych ještě rád poděkoval Honzovi Broncovi, který je také nadšeným brumlařem, a bez kterého by asi workshopy nikdy nezačaly. Díky Honzo.

Autor článku je propagátorem hry na brumli a provozovatelem portálu brumle.cz







Diskuze ke článku


Článek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první!

Číst vše Přidat názor


poslední aktualizace: 26/03/2013

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2017 by Folklorum || || RSS