FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:

Články

08/02/2013 • Gratulace k životnímu jubileu Vlastě Grycové
autor článku: Zbyněk Žůrek


Letošní fašanky ve Strání budou pro místní rodačku, paní Vlastu Grycovou, obzvlášť sváteční. Dožívá se totiž významného životního jubilea (narozena 9. února 1943 v Květné), ke kterému by jí redakce Folklorwebu ráda popřála hodně zdraví a ještě mnoho let s písní na rtech. Písní, kterou po většinu svého života rozdávala radost divákům na různých folkorních vystoupeních a festivalech, ale i rozhlasovým posluchačům.
Jako zpěvačka začala veřejně působit již od roku 1955. Nejprve v souboru Javorina, od roku 1958 v souboru Hradišťan, v roce 1972 začala účinkovat se souborem Olšava. V roce 1968 se začala rozvíjet její dlouholetá spolupráce s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů (BROLN), která trvala až do roku 1993. Stala se tak jednou z nejvýraznějších a nejznámějších interpretek písňového folkloru Moravských Kopanic.
 








Diskuze ke článku


12. 02. 2013 (18:11) • Nárožný Vlastimil: Připojuji se s gratulací
a přáním pevného zdraví. Budu se těšit na další setkání s písničkami paní Grycové a jejím životním optimismem, kterého má na rozdávání. Viz rozhovor se zpěvačkou k jubileu: http://slovacky.denik.cz/kultura_region/grycova-prestala-sem-fajcit-v-patej-tride-20130208.html

05. 03. 2013 (15:21) • Jana Dočkalová: Žena milující lidi a folklór....
S Vlastou se znám od sedmdesátých let.Je to skromná žena,s velkým srdcem..

22. 04. 2013 (23:33) • Iva Pašková - Tymrová: Rozhovor s Vlastou Grycovou, ženskou do nepohody
http://www.idobryden.cz/kultura/vlasta-grycova-oslavila-jubileumrn/b92e340e-a4c5-11e2-835e-5254003d369b/

22. 04. 2013 (23:36) • Iva Pašková - Tymrova: Už sem si ríkala, že je to můj konec - zvonec, smě
Když jsem s Vlastou Grycovou dělala Slovácký gen k jejím pětašedesátinám, úplně mě okouzlila svou živelností a ríkáním - straňanskou mluvou. Veselým, nakažlivým smíchem prokládala historky ze života - bylo to dlouhé a velmi srdečné povídání.

O pět let později jsem jako Karkulka dorazila s láhví vína, pořádnou kytkou a přáním k sedmdesátinám. Seděly jsme jako tehdy v pokoji plném pokojových květin, u kafe probíraly život a od srdce se smály. Bylo mi s ní moc dobře. Připadalo mi, že jsme se viděly naposledy sotva před týdnem. Energická, zemitá zpěvačka se vůbec nezměnila. Na nic si nehraje, žije tak jako všichni na dědině, v klidu a pohodě. Nikam se necpe, nemá žádné zvláštní požadavky, nehádá se. Pořád se usmívá. Dalo by se říct, že je ženská do nepohody...

Jak rekapitulujete těch sedmdesát let?

Žila sem ščastně, ale teď už cítím stárí. Jakmile se blížily oslavy jubilea, ríkala sem si, že je to asi ten mezník stárí, jak sem byla unavená. Na takový frmol už zkrátka nemám. Díky vyčerpání mňa drapla taková chripka, jakú sem eště nikdy nezažila. Byla sem tak zkapatá, že sem si pripúščala, že by to mohel byt asi už aj můj konec - zvonec. (smích)

Vidím v chodbě záplavu květin. Jaká byla atmosféra na vašem koncertě s Brolnem k jubileu?

Úžasná. Lidi na konci vstali, jak pred nejakú hvězdú. Ani ně to v tu chvílu nedošlo. To až v zákulisí ně holky povidaly - to bylo neco! Dobyly sme Brno! Smály sa...

Na Broln sem sa moc těšila. Potkala sem hromadu prátel, ale také ně zabolelo srdéčko, pretože oba dva primáši a mnoho muzikantů, s kerýma sem kdy spolupracovala, už se na mňa dívajú z neba.



Nelitujete, že jste celý život stála za mikrofonem a nezažila tanečnickou etapu?

Mňa to až včil mrzí, když vidím, jak mladí s nadšením hopsajú, smějú sa a sú ščastní... S babama ze sborku po zkúšce ve škole pozorujeme ty mladé ze souboru Javorinka a uprímně jim závidíme...

Co vás nejvíc trápí?

Když si pustím televizu a vidím ty hrůzy, co se dějú kolem. Mrzí mňa, že lidé si prestávajú vyprávjat - drív sme tady v ulici žili po súsedsku, dělali akce pro děcka, ale to je také pryč. Není ale v mých silách neco změnit, preto sa starám enom o sebja a svoje najbližší.

Co vám udělá radost?

Že rodina drží pri sobě. Když se mojim mladým neco podarí. Aniččiny dcéry Verunka a Helenka sú muzikantky a Helenčiny kluci David a Danek zasejc sportovci.

Vzpomínáte často na život malérečky ve sklárnách?

Celý život sem chodila na pět hodin ráno do sklárny. Teďkaj, když ráno vstanu o půl sedméj a vidím, jak sa tam svítí, ríkám si - jak sem to mohla dvaačtyrycet rokú vydržat! Na druhú stranu - všecko sem měla pri ruke. Z okna dílny bylo vidět dom aj na zahradu školky. Kolikrát sem pozorovala, jak ráno Anička táhne Helenku do školky. Té sa něchtělo, bránila sa, kopala ju do píščale na noze. Tož sem zeběhla schody, zjednala porádek a zavédla ju sama. Na dílně sem si pripadala, že su enom kúsek od domova, že sa jim nemože nic stat.

Su velice ráda, že sem na Staňkúv nápad prestěhovat sa kvůli Hradišťanu do Hradišťa a pracovat v Mesitu nepristúpila. Strání-Květná, to je moja láska a aj celý život.

Jak to děláte, že jste pořád samá sranda? Nikdy jsem vás neviděla rozmrzelou.

Snažím sa dělat enom to, co chcu a co ně baví. Nemysli si, taky sa rožčílím. Ale jak ně zahraje muzika, všecen vztek prejde. Potem dojdem domů, zpytujem svědomí a sem hrozný pesimista. Zkrátka, všecko je špatné...ale taková nálada netrvá dlúho.

Zpíváte si každý den?

Teď sem dva měsíce nezpívala, pretože sem byla po téj chripce rádně zkapatá. Ale dyž su tady večer sama, někdy zpívám balady a sama si aj pobečím.

Někde jsem četla, že si zpíváte při vysavači...

U vysavaču zpívám skoro vždycky. Nějak ně ta tónina sedí. Ladí do mojeho hlasu. On vrčí a já do toho zpívám. Mosí na nás dva byt úžasný pohled. (smích)

Jak se vám spolupracuje s Aničkou? „Pomamila se“?

Anička je divoška po mně. Nechávám to už na ní, pretože ona nejlíp ví, jakú ně má zahrát tóninu. Všeci sa jí jako primášce podrizujeme. Keď všeci, tak mosí aj babka. (smích)

A jak to chodí v souboru? Babinec - pokec, recepty, starosti a radosti, nebo spíš jen nacvičujete?

My bysme najradši enom tak kecaly. Nekdy sa dokonce musíme v rozprávjání brzdit, abysme sa ke zpívání vůbec dostaly. Po zkúškách nekdy chodíme nekam posedět nebo zajdeme na Štrbákovec za chlapama z mužského sboru SEN (senioři energií nabití) a to je pak teprve veselo!

Co děláte mezi zpíváním? Žijete jako pravá důchodkyně?

To víš, že jo. (smích) Zkúšala sem vyšívat, ale oči ně už dobre neslúží. Na kroji si ale naščestí eště spravím všecko sama. Jinak sa těším na jaro, až bude zahrádka. Súsed ně vždycky poore taký kúsek, na kerý sadím všecko, kromě banánů. Pak dojde srnka a zežere celú úrodu. Ale já sa nedám a zasadím zas.

Jaká jste babička?

Mám dvě vnučky a dva vnuky. Je pravda, že na ty starší sem neměla času, ale s najmladším Daníkem sa trochu vyblbneme.

Kam chodíte na písničky? V dnešní době to musí být čím dál složitější.

Se sborem sa držíme piesniček ze Strání. Zatím nacvičujeme stále neco nového. Hodně teho od mojej mamky zapsal Pavel Komenský Popelka, tak hledáme ve zpěvníkoch. Všecky zapsané ale nejsú. Nekdy donesem nejakú úplně novú, kerú sem sa naučila trebars od manželovy babky.

A co balada o Matúškovi. Tušila jste, že bude tak úspěšná?

Pučila sem jim fěrtůšky, ale moc sem se jim do teho nemontovala, dělali na tom mladí. Až to ale bylo natočené, došli za nama, abysme se sborem zazpívali pri premiére. Jak sem to viděla, strašně sa ně to lúbilo. A zasejc sem bečala a bečala.

Jak dlouho vlastně zpíváte?

Už šestapadesát rokú. Ve sboru, na kúru v kostele. A taky na pohreboch - to byl ale kámen úrazu, pretože sem hrozně bečávala - kam sa na mňa hrabala smuteční rodina. (smích) Najvěcej sem naríkala, ale nic sem nenazpívala. Tož pak sem teho radši nechala.

Do sborku chodím snáď celý život. Už v poslední trídě základní školy mňa sestrenica privédla mezi baby, keré byly o dvaceť rokú starší. Bývala sem najmladší členkou, no a teď sem pro změnu tá najstarší - pri pjesničkách mňa potkalo nekolik generací zpěvaček.

Bude nové cédéčko?

Chystáme ho v létě, tak budu věriť, že sa to snáď aj povede...

P.S. Povídání je přepsáno tak, jak oslavenkyně mluví normálně. Když jsem se pokoušela přeložit její slova do spisovné češtiny, její „vyprávjání“ najednou jako by ztratilo duši. Tak jsem to pro vás, čtenáři, nechala raději ve straňanském dialektu.


Autor: IVA PAŠKOVÁ

14. 08. 2013 (07:13) • Tonda Vrba: Změna v koncertu Josefa Zímy na Horňácku
Na přání zpěváka se na poslední chvilku mění plánovaný začátek koncertu na Horňáckém stadionu ve Velké nad Veličkou v pátek 16.srpna. Místo 20.00 hodin se začátek posouvá na 18.00 hodinu. Organizátoři děkují za pochopení.

30. 10. 2013 (21:10) • Tonda Vrba: Setkání lidových vypravěčů na Horňácku
16. listopadu v 19.00 hodin, KD ve Velká nad Veličkou, 5. setkání lidových vypravěčů z moravsko-slovenského pomezí s názvem Humor-korení života Vašek Mlýnek se vzpomínkou na legendárního krále humoru z horňáckého Kuželova

14. 12. 2013 (21:51) • David: dotaz
dobry den mam dotaz jestly by sel nekde zakoupit nebo sehnat ten zimni krojovy kabat ze straznice nebo s nove vsi u hodonina dekuji za odpoved

Číst vše Přidat názor


poslední aktualizace: 08/02/2013

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2017 by Folklorum || || RSS