FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:

Články

08/11/2012 • Kroj na celý život
autor článku: Antonín Vrba


Nerozlučnou sourozeneckou krojovou dvojičku ze Svatobořic-Mistřína, Jaroslava Hajnou (na snímku vpravo) a Ludmilu Křemečkovu, můžete potkat na dědině, jak šlapou na kolech do kostela.
Chodit, jezdit na kole, pracovat na poli či navštěvovat lavice v kostele v lidovém kroji, ve všední den nebo o svátku, a to po celý život člověka prakticky od kolébky po hrob, snad není v dnešní době různých mód ani myslitelné. Přesto se najde ještě, a to hlavně na Slovácku, pár starších tetiček, které v této parádě žijí a dokonce je zručně tvoří pro další generace. Patří k nim i seniorská, sourozenecká dvojice ze Svatobořic-Mistřína, Jaroslava Hajná (74) a Ludmila Křemečková (71). Ta starší už taky nějaký ten kroj pro rodinu ušila.
„Držíme tradici, rodičové v kroji chodili celý život. Jinší oblečení doma ani nemám. Jenom šatovku, když jdu „poklúzat“ a na zimu mám připraveny ještě tepláky Žádný jiný civil u mě ve skříni nenajdete,“ říká hrdě Jaroslava Hajná. Již ve třech letech svého života měla na sobě kanafasku. „Do kroje jsem tak vžila, že se v něm dám pochovat i do hrobu,“ tvrdí rozhodně svérázná tetička.  Přitom směřuje řeč na současné krojované mládí. „Mám z toho příjemný pocit, protože jim do té parády pomáhám, učím je vázat šátek, šatky, žehlit. Z jejich strany nepostrádají zájem se také něco přiučit,“ pochvaluje místní mládež třiasedmdesátiletá žena, která sice zpívat neumí, ale zatancuje téměř všechno. Pomohlo jí k tomu navštěvování zdejšího Slováckého krúžku, ve kterém nyní pokračuje ve šlépějích její pravnuk, starosta krúžku Tomáš Kellner, a nedá na jeho folklorní šikovnost dopustit. „Moje o tři roky mladší sestra se obléká stejně jako já a taky v tom kroji umře,“ říká v přítomnosti Ludmily, stále usmívající, Jaroslava Hajná.
„S oblečeným stejnokrojem-kanafaskou a jubkou, jezdím i po světě, po nemocnicích, lázních. Někteří lidé, hlavně mladí a cizinci si mě všímají, prohlížejí, a to hlavně v těch lázních, mimo náš slovácký region. Taky mě těší, jako sestru, že když jdou děcka vystrojeny v krojích, chovají se v něm důstojněji, než v riflích. Jsem ráda, že se u nás folklor udržuje, je zde hodně výborných muzikantů a zpěváků. Ve Svatobořicích-Mistříně tomu tak bývalo odjakživa,“ uzavírá povídání Ludmila Křemečková, která bývala rovněž výbornou tanečnicí ve Slováckém krúžku. Ten si nedávno připomenul pětašedesát let své neutuchající aktivity.    





Diskuze ke článku


Článek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první!

Číst vše Přidat názor


poslední aktualizace: 05/11/2012

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2017 by Folklorum || || RSS