FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:

Články

27/07/2012 • Osobnosti moravského folkloru vzpomínají na Jana Rokytu
autor článku: Antonín Vrba


Jan Rokyta na festivalu ve Strážnici v červnu 2012, foto J. Hrdina
V pátek 27. 7. v Jasenné u Vizovic proběhne v kruhu rodiny a nejbližších přátel poslední rozloučení s předním folkloristou Janem Rokytou, který v neděli 22. července zemřel ve věku 74 let.

Folklorní veřejnost bychom ale již nyní rádi pozvali na Vzpomínkový koncert k osobnosti Jana Rokyty pod názvem „HUDBA PRAVDY“. Koncert se uskuteční v září 2012 a bližší informace včas přineseme také na FolklorWeb.cz.



Úmrtí Jana Rokyty zanechalo stopu i na jeho  nejbližších přátelích, kteří s ním za života hodně spolupracovali, muzicírovali anebo se setkávali u jiných příležitostí.
Vyznání čtyř osobností moravského folkloru vám nyní předkládáme:


Jan Rokyta s Magdalenou Múčkovou jako porotci při letošním květnovém dětském celorepublikovém finále Zpěváčku ve Velkých Losinách
Magdalena Múčková, Hroznová Lhota
zpěvačka, cimbalistka, autorka folklorních pořadů

“Zemřel Jan Rokyta, rozletěla se v pondělí po celé folklorní obci smutná zpráva. Zasáhla i mě, vždyť posledních 15 let patřil mezi mé nejbližší. Kdykoliv měl cestu na jižní Moravu, nezapomněl se stavit v Hroznové Lhotě, většinou u nás také přespal a naše dlouhé diskuze při dobrém víně většinou končily se svítáním. Vídali jsme se každých čtrnáct dní také v Ostravě. To když jsem jela přímým přenosem vysílat do TV NOE. Pravidelně zavolal, aby se ujistil, že cesta probíhá hladce, poptal se, jakého hosta/hosty mám v pořadu U NÁS aneb Od cimbálu o lidové kultuře tentokrát a zanedlouho už jsme společně s dalšími účinkujícími trávili příjemné minuty v zázemí TV NOE. Naposledy jsme předtáčeli 28. června komponovaný pořad básní Petra Bezruče, které za hudebního doprovodu Jana Rokyty a Jana Rokyty ml. přednášel Alfréd Strejček. 
Kdybych měla určit někoho, kdo mě v životě nejvíc ovlivnil, Janu Rokytovi by patřilo přední místo. Do velké míry formoval mou životní filozofii, byl mi zkušeným rádcem ve věcech muzikantských a učitelskou rukou mě vedl i v práci rozhlasové. Jeho odchod je pro mě především závazkem pokračovat ve svém konání tak, abych se jeho oči na mě seshora mohly usmívat spokojeně. Děkuji za dar být mu tak blízko…“ 




Jan Rokyta a Martin Hrbáč na Horňáckých slavnostech v 80. letech
Martin Hrbáč, Veselí nad Moravou
horňácký primáš a zpěvák

„Jan Rokyta byl můj nejlepší folklórní a muzikantský  kamarád, se kterým jsem se poprvé setkal jak jinak, než  s muzikou Jožky Kubíka někdy v roce 1957. Ve Strážnici jsem poprvé slyšel jeho muziku Technik, která mě ihned zaujala a tam také začalo naše  přátelství i s celou kapelou. A když jsem založil v roce 1966 svoji kapelu, patřil mezi nejvíce využívanou  kamarádskou výpomoc jako  cimbalista, kontráš, nebo basista. A tak jsme ho na  Horňáckých slavnostech  v horňáckém kroji  mohli vídat velmi často  v blízkosti skvělých muzikantů a  zpěváků, jako byli bratři Holí včetně jejich otce, bratří Prachařů, Františka Okénky, Jardy Hrbáče nebo Martina Zálešáka  a ostatních přátel.
Spolu jsme také v ostravském rozhlase  natočili několik nahrávek. Nejvíce si cením nahrávky, kdy jsme sami dva natočili postupně celou kapelu, Jan basu, violový  kontr, já prim, terc a zpěv sedlácké  Anička chudobná, Janošek nic nemá. Prožili jsme spolu pestrý, bohatý  a krásný  muzikantský život. Jan patřil bezesporu mezi největší znalce folkloru a je nenahraditelný.“




Jura Petrů, Moravany
cimbalista a zpěvák kyjovské CM Jury Petrů

„Jan Rokyta byl úžasná osobnost. Měl to v hlavě srovnané jako málo kdo z nás. Většina folkloristů k němu vzhlížela s úctou - jak pro jeho vědomosti, tak i pro jeho muzikantský um. Byl vynikající muzikant od Boha nadaný, ale i řemeslně zručný, což bývá vzácnost. Byl jedním z prvních cimbalistů na Moravě, kteří posunuli cimbálovou hru na velmi vysokou úroveň, měl cit pro harmonii, pochopení pro region, měl to v hlavě srovnané a srdce s tím bylo v souladu. Poslouchat jeho hudební úpravy byl vždy velký zážitek a potěšení.
Jan se ale také angažoval společensky, když se za nás za všechny folkloristy stavěl a veřejně poukazoval na neutěšený stav prezentace folkloru v rozhlase a televizi. I tato zcela jasně formulovaná slova měla vždy svoji výšku a s jistou dávkou ironie jemu vlastní se strefovala přímo do černého. Bohužel, velmi často bez potřebné odezvy.
V poslední době jsme si spolu vytvořili neformální kamarádský vztah a já byl potěšen a zároveň i poctěn, když jsme mu mohli s naší muzikou i sborem zahrát vloni na podzim v přímém rozhlasovém přenosu v Ostravě. Večer se povedl a byl z něj pořízen zvukový záznam. Jan mně ho poslal i s průvodním slovem, který začíná slovy: "Zdar bohatýre...".
Jana Rokyty je jistě velká škoda a na jeho místě zatím nevidím nikoho. Byl opravdu mimořádný člověk mimořádných kvalit, takových se možná rodí jednou za sto roků, jestli vůbec. Škoda ho.“




Jan Zaviačič, Krumvíř-Brumovice
zpěvák a umělecký vedoucí CM Vonica

„V neděli 22. července 2012 utrpěl nejen folklorní a hudební svět velkou ztrátu. Říká se, že nikdo není nenahraditelný. V případě Jana Rokyty jde zcela určitě o výjimku potvrzující pravidlo. Všichni jsme věděli, že je nemocen, že tu nikdo z nás není na věky, přesto nás jeho odchod zaskočil. Vždyť ještě před měsícem jsme spolu hráli ve Strážnici.
Také bylo už dávno všem jasné, že Jan Rokyta je mimořádná osobnost, ale jak už to bývá, teprve jeho odchodem budeme doceňovat a postrádat jeho obrovský přínos a práci, kterou vykonal, nejen na moravském hudebním poli.
Osobně jsme se poznali v roce 1985. Od té doby jsem se těšil na každé další setkání, protože bylo vždy velmi přínosné a obohacující.
Prvotně jsem byl okouzlen hudebním projevem a stylem jakým hrála jeho kapela Technik a on sám. Mít tuto kapelu jako zpěvák za zády, to je vždy obrovská jistota a požitek. Stejně tak je nedostižný Jan Rokyta jako cimbalista-doprovazeč.
Každé setkání při práci na koncertech nebo ve studiu byla vždy obrovská škola. Každý jeho rozhlasový pořad, moderování koncertů, či hodnocení v porotách nejrůznějších soutěžích to byl vždy zdroj zajímavých informací a neobyčejných myšlenek.
Naše přátelství i přátelství našich rodin si hrdě ponesu a uchovám, jako dar a dědictví z nejcennějších.“


CM Vonica





Diskuze ke článku


Článek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první!

Číst vše Přidat názor


poslední aktualizace: 27/07/2012

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2017 by Folklorum || || RSS