FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:
FolklorWeb.cz | Články | Stavění máje

Články

14/05/2010 • Stavění máje
autor článku: Kateřina Menšíková


Vatra. Foto: Kateřina Menšíková, Vesec 2010
Pálení čarodějnic (filipojakubská noc) se odehrává z 30. dubna na 1. května. Staví se máje, mládež se schází u zapáleného ohně a slaví příchod jara. Fenomén magické noci a nepoznaného strachu vždy poutal a vyvolával fantazijní představy. Tato tradice se kupodivu udržela dodnes. K tomuto dni patří i stavění máje, kdy skupiny lidí za podpory většiny vesnické omladiny ve své obci postaví vybraný rovný strom zbavený kůry a větví. Na vrch stromu se pověsí ozdobený věnec z chvojí. Mladí lidé pak mají za úkol celou noc májku hlídat, aby ji nikdo z druhé vesnice nepodřízl. Druhý den (1. května) se udržuje další zvyk: Chlapec by měl svou dívku políbit pod rozkvetlou třešní.

Dne 30. dubna 2010 jsem se i já účastnila tzv. „pálení čarodějnic“ a stavění máje v obci Vesec, která ležící nedaleko Milevska. Byla jsem zde společně s přáteli, kteří tuto slavnost organizují každoročně. Těšila jsem se, neboť jako „městská“ k tak bujaré zábavě jen tak nepřijdu. Kamarádi nehodlali nic odkládat, přípravy začaly již kolem čtvrté odpoledne. Místní parta přivezla dřevo na oheň a velký kmen na stavbu májky odvezla na náves. Kmen smrku, jak mi bylo sděleno, měli již měsíc připravený, odkorovaný, prozatím však bez vršku, protože ten by zaschl.


Stavění máje. Foto: Kateřina Menšíková
Nejprve se sešli chlapci a nařezali připravené dřevo, nalámali různé klacky a postavili „vatru“. Okolo roznesli velké kameny, aby alespoň někdo mohl sedět. Dále upravili tzv. „přípravnu“, na níž se měly opékat suroviny a stavět půllitry. Důležitou součástí byl soudek piva s chladicím zařízením. Když bylo vše na večer připraveno, šel se stavět „holý klacek“.

Když jsme přišli na náves, byla jsem zvědavá, jak strom o výšce 10 - 15 metrů dostanou nahoru. Na užší konec muži připevnili čerstvě uříznutý vršek ze smrčku. Oba kusy seřízli proti sobě a obručí stáhli k sobě. Potom jsme přišly na řadu my, děvčata. Upevnily jsme připravený věnec z chvojí okrášlený různobarevnými fábory z látky a „krepáku“. Vše se řádně přitáhlo, zkontrolovalo a vlastní stavba mohla začít. Jak mi kamarádi vysvětlili, někdy májku staví pomocí traktoru, ale pouze tehdy, je-li kmen obzvláště dlouhý a dole silný. Tentokrát parta stavěčů zvedala májku ručně. Do asi metr a půl hluboké a předem připravené jámy se nasměrovala spodní část kmene. Jedna parta zvedala strom pomocí tří upravených dlouhých bidel, druhá zatlačila kmen do jámy. Takovým způsobem se májka pomalu zvedla do svislé polohy. Kmen v jámě se zajistil zatlučením klínů okolo celého kmene a udusala se zem. Tím byla práce hotová a přišel čas na odměnu. Každý dostal po štamprličce slivovičky z místních zdrojů, neboť minulý rok byl úspěšný na úrodu švestek. Odešli jsme s kamarády do jejich chalupy, kde rodiče připravili  pohoštění, abychom večer vydrželi až do konce. Podávalo se pečené vepřové maso, volská oka, buchty, taštičky z listového těsta plněné masem, guláš a další zakoupené dobroty - oříšky, brambůrky, tyčky a další pochutiny, které si každý bral podle vlastní chutě. Před setměním se všichni přesunuli k ohni, který se po malém úsilí povedlo zapálit. S příchodem noci se rozezněla kytara, kdosi začal zpívat, postupně se přidávali další, písně byly veselejší a bujařejší, občas někdo vykřikl, občas se ozvala anekdota. Někteří ještě zaháněli hlad opékáním buřtů. Většina okolo stojících i sedících lidí popíjela pivo, jak mladí, tak staří, všichni se dobře bavili.



Dohasínající oheň. Foto: Kateřina Menšíková
Setkání bohužel pokazil prudký déšť s bouřkou, po němž se vytratila většina účastníků. Zůstali jen ti „skalní“. Odešli jsme také domů, takže nevím, jak úplný konec pálení čarodějnic dopadl. Doma se ještě chvíli posedělo a vyprávělo o prožitém večeru. Ani tato nepřízeň počasí však náladu nepokazila. Také v této části jižních Čech místní obyvatelé tradici dodržují a pořádně ji oslaví.






Diskuze ke článku


Článek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první!

Číst vše Přidat názor


poslední aktualizace: 15/02/2011

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2018 by Folklorum || || RSS