FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:
FolklorWeb.cz | Články | Slovník štramberského nářečí

Články

20/04/2009 • Slovník štramberského nářečí
autor článku: Vladan Jílek


Na začátku letošního roku se mi dostala do rukou kniha, která mi opravdu udělala velikou radost. A to hned z několika důvodů:

- zrodila se a byla vydána ve Štramberku, malebném lašském městečku, které je co by kamenem dohodil od místa, kde bydlím

- je názornou ukázkou toho, že i v osmdesáti letech může být člověk velice aktivní, tvořivý a prospěšný

- je rozsáhlou sbírkou významu slov ve štramberském nářečí

- je vhodně a ve velkém množství doplněna dobovými fotografiemi – dle mého názoru naprosto úžasnými


A o jakou knihu že to jde? Nebudu vás dále napínat – píšu o knize nazvané Slovník štramberského nářečí. Na sbírce, jak sám /téměř osmdesátiletý/ autor, štramberský rodák Bohumil Kresta říká, pracoval téměř 8 let. V úvodu této knihy píše (cituji):

Kdo zná některá nářečí, dobře ví, jak jadrná, přiléhavá, šťavnatá je lidová řeč. Přímo oplývá výrazy, které chtějí vyjádřit, co je mluvící osobě milé, příjemné, nebo naopak nemilé, protivné a směšné – výrazy s „citovým přízvukem“. Taková slova mohou tedy míti buď výraz zlepšující /spinkati/, nebo zhoršující /chrněti, chrápati/ - obyčejné slovo je spáti.

Zpravidla se však citová slova tvoří za účelem zhoršujícím. Zejména tělesné i duševní vady se těší zvláštní pozornosti: kulhavost, chromost, hrbatost, hluchota, hloupost, vychloubání, lakomost apod. K nim se pojí výrazy pro lenivost, těžkopádnost, nemotornost, ukvapenost, rychlé mluvení, žvanění. Hltavě jísti a píti, mazati se něčím, vrtěti se, škrábati se, poplést něco a vyjeveně se dívat mají také mnoho expresivních forem. Rovněž ústa, hlava, nos, oči, uši, ruce, nohy atd. jsou touto citovostí lidské řeči silně postiženy.

Velmi bohatý je i materiál přísloví a příslovečná rčení. Tak jako Frýdecko, Ostravsko a Opavsko patří k lašským nářečím, taktéž se k nim v moravské části řadí nářečí štramberské. To se od hornoslezského odlišuje několika hlavními znaky. Štramberské nářečí jako nářečí okrajové je jazykově velmi důležité.

Jako lašské nářečí má také několik hlavních, téměř veskrze používaných jen krátkých samohlásek; přízvuk na předposlední slabice slova; dvojí i /i úzké a i široké, psané y/; dvojí l /střední l a tvrdé l, psané jako přeškrknuté l/; y po š, ř, č, ž; s a z se nikdy neměkčí.




A tak jsem si postupně prolistoval a pročetl více jak 200 stran úsměvných i zamyšleníhodných výrazů zdejších obyvatel. Tato kniha mě kromě jiného nutila i přemýšlet, vzpomínat, kombinovat a spojovat různé výrazy. Aby jste mi rozuměli, uvedu alespoň dva příklady:

stary hřyb - starý člověk
stařenka - babička
stařyček - dědeček
stařyna - zapáchající hnilobou, zatuchlinou

Cítíte ty souvislosti? Vtip i úděs nad nekompromisností života?

Druhým příkladem je tento krásný místní výraz:

Dřystať - míti průjem; nic nezamlčet

Tady jsem se hodně pobavil. Výraz dřystať jsem do té doby znal pouze ve spojení s hloupě upovídaným člověkem. S průjmem jsem si jej do souvislosti dal až při čtení této knihy. V tu chvíli mi došlo, jak kouzelný výraz měli štramberáci pro člověka s tzv. „mozkovým průjmem“, v dnešní době tak často vídaným u mnoha, zvláště pak výše postavených jedinců.

Kniha byla vydána u příležitosti 650. výročí založení města Štramberka a jako taková obsahuje i stručnou historii města, povídání o znaku města i o autoru samotném. Navíc obsahuje několik úsměvných štramberských pověstí, samozřejmě v místním nářečí. Osobně doporučuji tuto knihu minimálně všem lachům, kteří se hrdě hlásí ke svému původu.

Slovník štramberského nářečí vytisklo v nákladu 500 ks Grafico Opava v roce 2008.

Foto: Jiří Tichánek – archiv firmy Šmíra-Print.

ISBN: ISBN 978-80-904185-4-7










Diskuze ke článku


Článek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první!

Číst vše Přidat názor


poslední aktualizace: 15/02/2011

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2017 by Folklorum || || RSS