FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:
FolklorWeb.cz | Články | Základní kameny moravské vlastivědy a národopisu

Články

13/02/2008 • Základní kameny moravské vlastivědy a národopisu
autor článku: Jiří Plocek


Je to zajímavé a příznačné. Přestože Morava je zemí, která vlastně v současnosti „neexistuje“ – ať už vyjádřeno státoprávním uspořádáním či jednoznačně etnicky, tak ve skutečnosti v mnoha ohledech „bytuje“ ve středoevropském prostoru výrazněji a svébytněji než Čechy. Jsou věci, které přes všechny úsměšky skeptiků nelze zničit a možná paradoxně právě pro oficiální nepřízeň či ignoranci projevují se spontánně a s nebývalou intenzitou (Díky, milí centralisté!). Jednou z nich je zcela jistě jakési moravské povědomí, ať už jakkoli intenzívní a (ne)vyhraněné, a z toho plynoucí přirozená potřeba kulturně-společenské identifikace. Vždyť jak jinak, než skrze svou svébytnou kulturu můžeme komunikovat ve světě, v němž se otevírají hranice? Me zme me, říkají Hanáci, tito národopisně nejdříve pojmenovaní Moravané. A je to. Nemáme žádné vyslance ani atašé, zato máme muzikanty, zpěváky, vinaře, knižní nakladatele, muzejníky, podnikatele – ti všichni navazujíce na pestrou historii a kulturu své země stávají se rovnocennými partnery Evropanovi kterékoli jiné národnosti. A nejsou zaměnitelní s Čechy z Čech. Sám jsem to zažil nesčíslněkrát a nemusel jsem pro to skoro nic udělat, kromě jedné věci - zůstat sám sebou: protože česká písnička není moravská, dur není moll, Smetana není Janáček, pivo není víno, dudy nejsou cimbál a tak dál. Jistě, Praha je mé hlavní město, mám ji rád, ale umím si představit, že by jím nebyla. Jezdil bych ji obdivovat stejně jako dnes, akorát bych se tam nemusel štrachat kvůli státní byrokracii. Ale to teď není důležité, tyhle úvahy. Důležité je, co plyne z potřeby a pocitu ohmatat svou kulturu, napojit se na své kořeny a tvořit něco, čím se člověk stává sám sebou a tím přirozeně i pevnou součástí okolního světa.


Začátkem devadesátých let tu bylo mnoho slov – těch moravsky exaltovaných i těch česky posměšných. Nu, dnes po téměř dvaceti letech, z důvodů, jež nejsou náhodné, tu máme desítky, možná i nějakou tu stovku titulů s moravskou regionální muzikou, dobrých i špatných, dále knížky, jež navazují na vše možné z moravských regionů, jenom ne na historii a reálie Bohemie. Prešpurek, Vídeň a Uhry nejsou z Čech vidět. Obce se sebevědomě prezentují, tvoří mikroregiony, navazují kontakty se zahraničím, budují turismus na místním svérázu – geografickém i kulturním. Kdo nechce vidět, ten to nevidí, ale to vůbec nevadí. Už je to tady a my jsme klidnější a sebevědomější. Po počáteční spontánním vyjádření vzniká hlad po hlubším ukotvení, podrobnějším poznání svých tradic a ruku v ruce s tímto posunem jdou i vydavatelské počiny, jež zpřístupňují základní a stále inspirativní díla velikánů moravského národopisu a historie. Před pár lety vyšla první a nejdůležitější moravská písňová sbírka, původně vydaná v roce 1860 – Moravské národní písně od Františka Sušila. (MF – Argo, Praha 1998). Od roku 2003 vychází pod odbornou patronací známého etnografa dr. Karla Pavlištíka edice prací Františka Bartoše (1837-1906), kterou vydávají dvě zlínské instituce – Krajská knihovna Františka Bartoše a Muzeum jihovýchodní Moravy. Prvním svazkem byly "Nové národní písně moravské" (doplněk sbírky Sušilovy) a posledním, šestým v pořadí, soubor statí "Moravská svatba. Líšeň. Deset rozprav lidopisných." z konce roku 2007. Dílo velkého moravského národopisce a dialektologa se tak dostává do rukou nejen odborníkům z oboru, ale především zájemcům o tradiční kulturu, ať už ve školství, mezi aktivními folkloristy nebo mezi všemi, kdo se rádi mazlí s jazykem. Bartoš v sobě nezapře literáta ani vkusného osvětáře. Jeho práce se čtou jako pohádka či zažívají jako výlety do světa jazykových rozkoší. Jsou ukázkou poetického vidění světa tradiční kultury, který za jeho časů byl ještě živý.


Posledním titulem, který tu musím zmínit, a vlastně mým prvním „osmičkovým“ je legendární Kniha pro každého Moravana od Vincence Brandla z roku 1863. Je to první česky psaná vlastivěda Moravy a vydala ji letos (!) ke svému 200. výročí založení Moravská zemská knihovna v Brně ve spolupráci s Muzejní a vlastivědou společností, jež tak oslavila své 120. narozeniny. Je to radostná bilance.

Kompletní seznam cenově velmi příznivých titulů (brožovaná vydání, od 40 do 150 korun!) je tady:
  • Nové národní písně moravské s nápěvy do textu vřaděnými (doplněk Sušilovy sbírky, Zlín 2003, bohužel rozebráno)
  • Lid a národ I. a II. (dva svazky, stati o bývalém panství zlínském, Moravském Valašsku, Podluží a Podlužácích, moraských Kopaničářích, poezii kramářské, Zlín 2003)
  • Naše děti (jejich život v rodině, mezi sebou a v obci, jejich poesie, hry, zábava, práce, Zlín 2005)
  • Moravský lid (rozpravy z oboru moravské lidovědy, Zlín 2006)
  • Moravská svatba. Líšeň. Deset rozprav lidopisných. (Zlín 2007)

    Bližší informace na stránkách Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně.





    Diskuze ke článku


    20. 02. 2008 (12:33) • K.Pavlištík: dodatek
    Dr.Plockovi dík, dodatek : v rámci této reedice vyšla také vloni Bartošova Kytice z lidového básnictva s ilustracemi Adolfa Kašpara. K dostání též v Krajské knihovně F.Bartoše Zlín a v Muzeu jv.Moravy. zámek Zlín.

    Číst vše Přidat názor


    poslední aktualizace: 15/02/2011

  • FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2017 by Folklorum || || RSS