FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:
FolklorWeb.cz | Články | Horňácku budu věrný, říká Ondřej Havelka

Články

13/11/2007 • Horňácku budu věrný, říká Ondřej Havelka
autor článku: Antonín Vrba


Ondřej Havelka – zpěvák, herec, moderátor, náruživý hráč golfu a aktivní příznivec horňáckého folkloru. Při jubilejních padesátých Horňáckých slavnostech byl jedním z autorů programů a taky v něm vystupoval. Společně s Břetislavem Rychlíkem se podílel na pátečním pořadu o zbojníkovi Janovi Drínovském. V areálu na Strážné húrce, při čekání až dorazí ke zkoušce „horňáčtí herci“, nám s jeho vlídnou povahou bez sebemenšího zapření a s úsměvem na tváři poskytl exkluzivní rozhovor.

Jak jste se vůbec poprvé seznámil s Horňáckem?
Letos mám třicáté výročí prvního příjezdu do země zaslíbené zvané Horňácko. Můj dlouholetý kamarád, spolupracovník Pavel Klikar, kapelník Originálního pražského synkopického orchestru, jednou v polovině sedmdesátých let ve strážnickém etnografickém muzeu koupil několik těch malých gramofonových desek. Na jedné z nich byl  Kubík, druhá s gajdošem Tomšem, a půjčil mi to. A přesto, že já jsem vlastně poslouchal autentický folklor, ale těch desek jsem moc neměl, tak tím jsem byl úplně fascinován a uhranut a říkal jsem odkud to je? Musím vypátrat, odkud tato muzika pochází. Tak jsem se potom začal pídit a vyvrcholilo to tím, že jsem si koupil turistickou mapu Bílých Karpat, našel Velkou nad Veličkou a zjistil jsem, že je tam možnost ubytovat se. Tak jsem volal z Prahy do restaurace k Jagošům a tam jsem se objednal, tuším 26.prosince 1977. Dorazil jsem k těm Jagošům a tak jsem říkal: „Dobrý den. Já jsem Ondřej Havelka a mám tady objednaný pokoj“. A paní Jagošová řekla: „aj“. Nevěděl jsem která bije, vůbec jsem nerozuměl tomu nářečí a pak jsem začal pronikat.



Co pro vás znamená Horňácko?
„Já si myslím, že Horňácko je pro mě nejpřirozenější cesta k prožitku, po němž my toužíme v blues, protože blues je samozřejmě alfa a omega jazzové a swingové muziky 20. století a bez toho by to, co my děláme, nebylo. Jenomže pravé blues je věc, která je nám středoevropanům strašně vzdálená. A pokud chceme pochopit, o čem to je, tak musíme hledat něco, co je bližší našemu naturelu a pro mě je to Horňácko. Horňácko je prostě pro mě blues.“

Zahrál jste si někdy s horňáckými muzikanty?
Já jsem vlastně pod vlivem celého hudebního prostředí tady byl tak okouzlen, že jsem se učil sám kontrovat, přestože jsem v životě na housle nehrál. Ze začátku to šlo z tuha, hlavně díky intonaci strašné, ale tak jsem se to trochu naučil a vlastně v té době vznikala velická kapela Ležhory, tak jsem se k nim připojil a primáš Petr Miškeřík mě velkoryse přijal za externího kontráše a tak jsem s nim i hrával.

Vlastníte horňácký kroj?
Kroj sem si sehnal zcela záhy, takový javornický. Nikdy jsem neměl skutečné nohavice, ale traslavice a tak jsem říkal, že mám takový proletářský javornický kroj.



Kdo vás nejvíce upoutal a upoutává z horňáckých muzikantů?
Bohužel, já už jsem nezažil hrubovrbeckého primáše Joženu Kubíka, ten zemřel v roce 1977. Vlastně mým takovým do jisté míry gurů, od kterého jsem se naučil i ty kontry na které jsem hrával, byl velický Jožka Kubík zvaný Filík. Byl takový velkorysý, že naučil kluky Supy, a vychovával je muzikantsky. Tak já tenkrát se Soňou Kultovou jsme se u něj učili kontrovat a doprovázeli jsme ho velice často, takže ten mě asi ovlivnil nejvíce, ale samozřejmě už tehdy byl v hvězdné formě primáš Martin Hrbáč. V zářné době byl i zpěvák Jura Slovák z Javorníku. Tak to jsou osobnosti, které mě nejvíce uchvacovaly.

Vedle muziky se věnujete i režii divadlu, muzikálům na věhlasných pražských scénách. Jak berete Vaši možnost prezentování v programu, jako jeden z autorů při letošních jubilejních 50. Horňáckých slavnostech?
Je to především ode mě velká drzost, ale já jsem se původně domníval, že skutečně se pokusíme nějakým způsobem zinscenovat původní hru o Janu Drínovském z pera ujca Martina Holého z Hrubé Vrbky, ale nakonec je realita jiná. Břeťa Rychlík to vzal asi za správný konec, že vytvoříme takový útvar, který bude vycházet z nějaké legendy o Drínovském, budou tam citace z hry Martina Holého, ale mnoho odkazů na zbojnické legendy budou dávány do souvislosti s koloritem života na Horňácku. Já bych chtěl, aby tam trošku lidového divadla bylo, ale samozřejmě vidím, že dostávat aktéry na zkoušky je obtížné (smích). Bůh ví, co z toho pojde, ale doufám, že to bude zábavné, že diváky tím zaujmeme.

Spolupracujete na tom společně s Břetislavem Rychlíkem?
Břeťa udělal největší kus práce. Já se pokusím nějakým způsobem inscenovat a nacvičit se sólisty těch pár výstupů, které jsme použili z původní hry Martina Holého. Budou to skutečně jenom fragmenty, protože ta hra je typická, prostě lidová, písmácká hra, která nemá nějak profesionální dramatickou stavbu. V podstatě je neinscenovatelná jako v novém rozsahu, tak my tam budeme mít skutečně jen kousky citace.

Myslíte, že horňácký folklorista v programu zvládne zahrát podle vaší představy? Horňák je často znám na jevišti jako dobrý improvizátor.
Pokud improvizuje v „múvenú horňáčtinú“, tak je to zcela v „porádku“.



Doveďte si představit, že by jste byl zbojníkem. Byl by jste dobrým, anebo zlým?
No já bych moc zbojník nebyl. Jsem takový mírný člověk, který přesvědčuje lidi spíš ukecáváním, než nějakou razantní akcí. Takže bych byl hodně dobrotivý, byl bych dost neúspěšný zbojník.

V padesátileté historii HS se podobné programy jako je váš moc na jevišti neobjevovaly. Nebojíte se kritiky?
Pamatuji, že tady byl před pár lety program o pálení, který byl takový vybočující z obvyklých, standardních programů. Ale já právě tím, že jsem těch HS absolvoval hodně, tak si říkám, že by to bylo milým zpestřením, aby to mělo jinou formu než bývá obvykle.

V čem si myslíte, že se horňácký folklor odlišuje od jiných regionů?
Z muzikantského hlediska mě horňácký folklor vzrušuje nejvíc, protože rytmicky je nejosobitější, nejzajímavější, harmonicky je strašně bohatý, protože se tady mísí ten vliv slovácký s vlivem maďarským. Pěvecký projev je zde pro mě nejkrásnější, protože má v sobě takovou syrovost, má emociální náboj. Nevím, jestli teď nekřivdím jiným regionům, ale prostě já jsem se zamiloval do Horňácka a zůstávám mu věrný.

Rozmlouval jeden z účinkujících v programu - Tonda Vrba alias dřevorubec Sekera.










Diskuze ke článku


26. 02. 2008 (19:43) • Jana:
Ono není těžké dostat aktéry na zkoušku, ale je nefér nadat aktérům za to že nebyli na zkoušce, když důvod jejich nepřítomnosti je ten, že o ní nevěděli.

Číst vše Přidat názor


poslední aktualizace: 15/02/2011

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2017 by Folklorum || || RSS