FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:
FolklorWeb.cz | Články | Dny japonské kultury v Plzni

Články

16/07/2007 • Dny japonské kultury v Plzni
autor článku: Marta Ulrychová


Talisman Daruma.
Daruma je malý talisman, zobrazující indického mnicha Bodhidharmu, který v 6.století přinesl zenový buddhismus z Indie do Číny. Po celých devět let meditoval v jeskyni, až dosáhl úplného probuzení. Velké množství putovalo letos těchto „jarních“ dárků z japonského Takasaki do Plzně. Pro obyvatele českého partnerského města je vyrobili mniši kláštera, jenž se nachází na katastru města Takasaki. Daruma se tak stal nejen logem kulturní události, prezentované jako Dny japonské kultury, ale i malým intimním dárkem, jenž měl obdarovanému splnit tajné přání. Dotyčný měl podle rady dárců domalovat jedno oko, druhé pak tehdy, až se mu přání vyplní.

Plzeň a Takasaki
Setkávání s hosty s partnerského města Takasaki se v Plzni stává pravidelnou záležitostí. Pro širší veřejnost se tyto příležitosti naskytly zejména v rámci několika ročníků Festivalu čajové kultury, nebo v době festivalu Skupova Plzeň. Západočeskou metropoli v  Takasaki naopak v posledních letech reprezentovaly Divadlo J.K.Tyla v Plzni a Divadlo dětí Alfa.

Dny japonské kultury, jež proběhly ve dnech 1.-17.června v Plzni a na nedalekém zámku Kozel, byly svými organizátory pečlivě připraveny. Kromě obou partnerských měst se na jejich realizaci podílelo Západočeské muzeum, které dalo své prostory k dispozici pro sérii přednášek, dále Národní památkový ústav, jenž zájemce uvítal v jízdárně zámku Kozel, dále Česko-japonská společnost, Střední soukromá škola uměleckoprůmyslová, Plzeňský kulturní servis Esprit, jako mediální partneři pak Mladá fronta Dnes a Český rozhlas Plzeň. Svými zkušenostmi do dramaturgie a realizace festivalu podstatně přispěla Bezejmenná čajovna ve Šťáhlavicích, jež se pro příznivce čajové kultury stává pro hosty z Plzně a okolí jedním z nejoblíbenějších míst.



Malé divadlo Kjógenu.
Pestrý program
Dny nabídly jednak řadu výstav (fotografie Lubomíra Černoty, Robina Heřmana a Jany Votrubové), literárně hudebních pořadů (Tomáše Hudce, Pavla Klusáka), přednášek (Vlasta Winkelhöferová), divadelních vystoupení (Malé divadlo Kjógenu), jednak tři dílny, jichž se pod vedením japonských lektorů mohli zúčastnit všichni aktivně přihlášení zájemci – v přednáškovém sále Západočeského muzea proběhly o víkendu 9. a 10.června dílny čajového obřadu vedené Južim Suzukim a kaligrafie s mistrem Osamou Kobajašim, zatímco o týden později byl víkend v jízdárně na zámku Kozel věnován tvarování bonsají pod vedením Masaakiho Šimady. I zde se v sobotu opět zopakoval čajový obřad. Interiér jízdárny doplnily výstavy Ivana Hostaši a Jiřího Duchka.

Během čtrnácti dnů si každý z Plzeňanů, zajímající se o tradiční kulturu Japonska, našel svůj oblíbený pořad. Byli i tací, kteří snad nevynechali jedinou příležitost. Z mnohačetné a rozmanité nabídky jsem zvolila poslední páteční podvečer v Západočeském muzeu, který mne přilákal jednak svou tematikou věnovanou spojení japonské poesie a japonské flétny šakuhači, jednak interpretačním zastoupením.



Maiko - budoucí gejša.
Skryté metafory japonského haiku
Vytvářet poesii všedního dne neznamená zříkat se klasických forem. Třebas japonského haiku, v němž jsou pouhé dva znaky nahrazeny v češtině trojverším s kodifikovaným počtem slabik. V české literatuře jeho svodům neodolal ani Jaroslav Seifert. Lapidární forma, omezená přísnými pravidly, však nepřestává zaměstnávat i básníky současnosti. O tom se mohli přesvědčit návštěvníci pátečního podvečera (15.června) v přednáškovém sále Západočeského muzea. Ukázky ze své tvorby prezentovali hosté z Vimperka - Iva Košatková a Roman Szpuk. Zatímco mladá básnířka se při přednesu veršů jak svých, tak i dalších nejmenovaných autorů nechala inspirovat průběhem čajového obřadu, představoval zasvěcený výklad jejího kolegy vhled do problematiky současné tvorby, motivované básnickými miniaturami, neodlučně spjatými s tradiční japonskou kulturou.

Meditativní atmosféru večera navodily tóny bambusové flétny šakuhači, nástroje buddhistických mnichů sekty „komusó“ (nicoty). Tento technicky nesnadno ovladatelný nástroj si u nás před léty našel svého zaníceného interpreta ve Vlastislavu Matouškovi, jehož občasné návraty do Plzně jsou plzeňskými příznivci etnické hudby očekávány vždy s velkými sympatiemi. Jako interpret a pražský vysokoškolský pedagog se Matoušek věnuje hudbě nejen na poli interpretačním a ryze odborném, ale je činný i v oblasti kompozice, v níž dosahuje pozoruhodných výsledkům propojováním zdánlivě neslučitelných tradic, a to jak domácích, tak oněch, které vnímáme coby exotické. Večer příznačně nazvaný Šedá volavka připomněl poetiku všedního dne, jejíž perspektiva by měla kultivovat naše vztahy k okolí. Ti, kteří se nemohli tohoto mimořádně inspirativního setkání zúčastnit, se mohou potěšit fotografiemi, úvahami a současnou básnickou tvorbou na adrese www.hajku.blackhost.cz.






Diskuze ke článku


Článek zatím nikdo nekomentoval. Buďte první!

Číst vše Přidat názor


poslední aktualizace: 15/02/2011

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2017 by Folklorum || || RSS