FolklorWeb.cz | folklor a lidová kultura na Moravě O projektu | Kontakt | Hledat:
FolklorWeb.cz | Články | Martinské hody

Články

14/11/2003 • Martinské hody
zaslal Zbyněk Žůrek

Na svatého Martina se konaly posvícenecké hody, jejichž neodmyslitelnou součástí byla pečená husa. O „tučnú hus“ žádali žáci o martinských hodech již v 15. století. O tom, jak se slavily hody na Moravském Slovácku zhruba před sto lety, se můžeme dozvědět z dochovaných písemných záznamů.

V době hodů bývalo již skoro po veškeré polní práci, za úrodu stržilo se peněz, mladé víno je již také jakž takž vykvašené a husy dorostly. Vše vybízí k veselí a odměně za celoroční práci. Několik týdnů předem zve se ze všech blízkých i vzdálených osad přízeň a málokdo odmítne. Na hody se nejvíce těší chasa. V některých dědinách si dvě neděle před hody volí stárky. Při tom se také radí, ve které hospodě hody budou, a jak si zaopatřit zásoby k nim. Slepice a kuřata si většinou vyprošují po staveních. Za účelem získat berana podnikají se výpravy do sousedních vesnic. „Inu, hody mají svá práva“. Úkolem stárek je pěkně ozdobit máj. Ten pak stárci postaví většinou na návsi před vybranou hospodou.

Hody začínají v neděli po obědě. Z domu prvního stárka vyjde průvod s muzikou a obcházejí vesnici „o peníze“. Jeden ze stárků je sklepníkem, ten vybírá víno, druhý má koš na koláče, třetí nosí pokladnici. Když vstoupí do stavení, pronese stárek řeč, ve které prosí o dary. Poté zavdá hospodáři, hospodyni i ostatním hostům a nato stárci zatancují s domácími. Nato se mají odměniti dary. Lakota je trestána - vezmou si sami a ovšem mnohem více. Takto obejdou s muzikou celou dědinu. Než dojdou děvčata, která se mezitím strojí, začnou chlapci tancovat okolo máje „skočnou“. Když dojdou děvčata, začne se se „zaváděním“. První stárek obejde za doprovodu muziky třikráte s fedrem (prapor z tureckého šátku ozdobený stužkami a jinými ozdobami) kolem máje. Přitom ostatní chasa zpívá a připíjí mu. Nakonec se zastaví před svou stárkou, zatočí se s ní a poté spolu obejdou znovu máj. Současně s nimi začne své sólo i druhý stárek, po něm třetí, až se všichni vystřídají. Když se zešeří, počnou tančiti i tance kolové. Těch se účastní i chasa se sousedních dědin - jsou-li ovšem pozváni. Roztrhané vyšívané košile, okrvavené hlavy, polámaná žebra - to bývaly trofeje, jež si odnášívala přespolní chasa, přišla-li na sousední hody nepozvána. Tak mohla vzniknout známá píseň: „Kde sme šli na hody, bylo nás jedenást; kde sme šli z hodú dom, chyboval jeden z nás.“ Vždyť nezřídka se stávalo, že při tom nejeden i o život přišel. Proto „hody, milé hody, nadělaly škody; zabili šohajka, hodili do vody.“ Bitky mezi domácí a přespolní chasou tak bývaly nezbytným kořením hodové zábavy.

V pondělí potom bývalo v některých dědinách „stínání berana“, v úterý a ve středu provozovala chasa různé hry (shazování kozla, mlácení káčera, aj.). Ve středu o půlnoci ukončoval v hospodě hody starosta.

Tou dobou se konaly také tzv. sýpky. Ty patřily k jedněm z nejslavnějších shromáždění hospodářů v obci. Po ukončení polních prací přinášeli jednotliví hospodáři k rychtáři sypané obilí, které byli povinni ze své úrody odvádět. Hanbou bylo přitom pro každého sedláka přinést jen tolik obilí, kolik byl povinen nasypat. Proto po „osypech“ vždy přebyla značná část obilí, za kterou se nakoupilo pivo na hostinu pro všechny hospodáře, kteří obilí sypali. Na tuto hostinu přispívali také při té příležitosti odměňovaní obecní služebníci - pastýř a hlásný - každý odrostlým seletem, ale i nečlenové obce - domkáři a podruzi - ti nejčastěji krmenou husou nebo koláči ze stanoveného množství mouky.

Sýpka trvala dva dny i týden a patřila k nejrozmařilejším schůzkám vesnických hospodářů. Měla dvě podoby: byla sýpka zpívaná a sýpka tichá. Při zpívané snědli hospodáři všechny nahromaděné zásoby, zejména maso, společně u rychtáře nebo v místní krčmě. Trvala vždy déle než sýpka tichá, při které vypili hospodáři společně jenom pivo, maso si rozdělili a odnesli domů.

Před sýpkou měly být také urovnány sousedské rozepře a aspoň na čas odložena všechna nepřátelství.

poslední aktualizace: 15/02/2011

FolklorWeb.cz || Copyright © 2002 - 2017 by Folklorum || || RSS