Aktivity Folklorum z. s. Dlouhodobé projekty

Dlouhodobé projekty

FolklorWeb.cz – lidová kultura na Moravě

V červenci 2003 se podařilo občanskému sdružení Folklorum (dnes Folklorum z.s.) realizovat jeden z hlavních cílů, které si vytyčilo, a to spustit nový informační internetový server o lidové kultuře na Moravě – www.FolklorWeb.cz.

Projekt si kladl za cíl umožnit nejširší vrstvě zájemců o folklor kvalitní a pokud možno úplný servis v této oblasti. Informovat o tom, co se ve světě folkloru děje, usnadnit a ulehčit orientaci v dané problematice, přiblížit a charakterizovat jednotlivé folklorní regiony, ale především umožnit co nejrychlejší přístup k aktuálním zprávám z této oblasti kulturního dění.

Cílové skupiny jsou tři:
široká veřejnost (zvýšení povědomí, osvěta, vymezení základních pojmů, seznámení s oblastí folkloru a celé lidové kultury u nás, včetně tipů „kam za kvalitním folklorem“, katalog muzeí s národopisnými expozicemi)
folklorní veřejnost (informace o akcích a dění ve folkloru – kalendárium, katalog folklorních souborů, muzik a interpretů, odborně zpracované kapitoly o jednotlivých folklorních regionech včetně obrazového materiálu, katalog vydavatelů a nakladatelů včetně nabídky hudebních nosičů a literatury s tématikou lidové kultury, diskusní fórum, emailový informační servis)
folklorní spolky – muziky, soubory, řemeslná sdružení, vydavatelé, nakladatelé (možnost prezentace v katalogu včetně obrazového a zvukového materiálu, on-line přidávání akcí do kalendária, pronájmy domén 3. řádu a emailových adres pod serverem folklorweb.cz, přehledy návštěvnosti pro nájemce www prostoru, 1× ročně CD-ROM s off-line verzí serveru a nezveřejněnými doplňujícími materiály). Doposud vytvořena funkční struktura prezentace celé Moravy (regiony, soubory, …)

Tento projekt aktivně fungoval do roku 2015, kdy byl zastaven a započaly práce na jeho obsahové a programové přestavbě a vizuální podobě.


Ke kořenům – setkání osobností lidové kultury

Ideový záměr festivalu:
Festival „Ke kořenům“ si v roce 2004 kladl za cíl přispět k připomenutí a prezentaci významných folklorních inspiračních zdrojů velkých českých skladatelů – Leoše Janáčka, Vítězslava Nováka a Bohuslava Martinů. Těmito zdroji byly působivé lidové písně a jejich interpreti z několika moravských regionů – především pak z oblasti moravsko-slovenského pomezí, kde až do dnešních dnů žijí lidé – nositelé této písňové kultury. Namátkou lze jmenovat v této souvislosti vokálně instrumentální tradice Horňácka, Valašska či Lašska, nebo zpěvní tradice obcí Strání a Březová. Z Horňácka přijeli CM Petra Mičky a zpěvák Dušan Holý, z Kopanic CM Husličky se zpěvačkou Vlastou Grycovou, Lašsko zastupovala CM Gajdušek a Valašsko ženský sbor Karlovjanky. Diváci se tak mohli seznámit s originální lidovou hudbou v podání tamních interpretů, kteří ve svém projevu zachovávají regionální zvláštnosti a specifika a porovnat tak odlišnosti v jejich projevu.

S velkým ohlasem se také setkala doprovodná výstava fotografií folklorních osobností, jejíž autory byli známí fotografové z Uherskohradišťska.

V nastaveném trendu pak pokračoval festival i v dalších letech:
2005 – setkání pěveckých sborů
2006 – koncert dětských muzik
2007 – představení regionálních tanců
2008 – předvedení živých zvyků a tradic z oblasti Hané
(více o jednotlivých ročnících v kapitole Festival Ke kořenům)

Od roku 2014 probíhá v rámci festivalu „Ke kořenům“ několik vystoupení na různých místech regionu. Kromě pódiových vystoupení folklorních souborů a skupin rozšířil spolek Folklorum nabídku programů, zaměřených na ukázky hospodářských prací na venkově (sečení a mlácení obilí, zpracování lnu, ukázky hliněného stavitelství, atd.).

Akce, pořádané pod hlavičkou festivalu „Ke kořenům“ se staly zárukou kvality.


Lidová muzika Strunky

Muzika vznikla na konci roku 2004. Jejími členy byli tehdy chlapci ve věku od 10 do 15 let z Olomouce a okolí.
Primášem muziky je Ondřej Nakládal.
Vedoucími muziky byli nejprve Zbyněk Žůrek, později Jan Žůrek.

V průběhu roku 2004 oslovilo několik rodičů zástupce občanského sdružení Folklorum, aby jim pomohli zajistit pro jejich děti výuku pěveckého a instrumentálního přednesu hanáckých lidových písní. To se podařilo a od září 2004 začal s dětmi pracovat zkušený lektor v tomto oboru, který působil v hanácké lidové muzice (Muzice Haná) a měl bohaté teoretické i praktické zkušenosti v oblasti regionálního národopisu. Děti byly lektorem cílevědomě vedeny k zájmu o poznávání tradiční lidové kultury Hané, jejímu správnému vnímání v kontextu současného života a byla v nich pěstována úcta k odkazu předků v oblasti hmotné i nehmotné kultury. Současně se u nich vytvářel vztah k regionální lidové hudbě od dětského věku. Seznamovaly se s tradicemi a poznávaly charakteristické rysy hanácké lidové písně. Učily se ji správným způsobem interpretovat.
Díky tomuto odbornému vedení tak měli malí muzikanti možnost hrát již v únoru 2005 při masopustní obchůzce ve Velké Bystřici a následně pak vystupovat na folklorním festivalu v Horním Vadičově (Slovensko), nebo ve Velké Bystřici (Lidový rok), kde svým vystoupením natolik zaujali, že byli pozváni jako účinkující v programu „Přehlídka dětských muzik a soutěž zpěváčků“ na 61. ročník nejvýznamnějšího folklorního festivalu u nás – MFF Strážnice 2006.
Repertoár muziky tvořily převážně regionální hanácké písně. Muzika vystupovala s krátkými vstupy při různých příležitostech v regionu. Doprovázela také při vystoupeních na regionálním folklorním festivalu Lidový rok dětský soubor Čekanka z Velké Bystřice.
V roce 2006 hrálo v muzice 7 chlapců v obsazení housle, viola, kontrabas a zobcová flétna. Jeden z chlapců se učil hrát na cimbál, což se stalo do budoucna příslibem nástrojového rozšíření muziky.
Od září 2007 zkoušela chlapecká muzika v prostorách ZUŠ Iši Krejčího v Olomouci, kde díky řediteli školy nemuseli rodiče platit chlapcům pronájem zkouškových prostor.
V letech 2008 – 2010 muzika Strunky úspěšně prezentovala hanácké a moravské lidové písně na mnohých veřejných koncertech a vystoupeních v regionu.
V roce 2011 nahrála muzika profilové CD pod názvem „Eště se podivám …“, na kterém zúročila dosavadní práci v oblasti interpretace hanácké lidové písně.
V tomtéž roce ukončili muzikanti aktivní spolupráci se ZUŠ Iši Krejčího v Olomouci, osamostatňují se a začali hrát pod názvem Cimbálová muzika Záletníci.


Oživení lidových tradic na Hané

Haná – největší a nejstarší písemně doložený národopisný region na Moravě. Tempo jeho vývoje bylo natolik překotné, že v době, kdy společnost začala mít zájem o lidovou kulturu  lidový charakter Hané mizí. Díky bouřlivému nástupu průmyslové revoluce přijímají obyvatelé tohoto regionu, a to i na vesnicích, moderní způsob života, ze kterého se rychle vytrácejí i lidové prvky. Zájem etnografů a národopisců se proto obrací k jiným regionům než Hané. A tak ve dvacátých a třicátých letech 20. století, kdy v jiných regionech jsou folklorní tradice stále ještě živé, na Hané získávají badatelé kusé informace o tradičních zvycích a způsobu života prostých lidí na venkově jen z ústního podání nejstarších pamětníků.
Přesto jsou tyto informace pro nás velice významné a důležité. Díky nim si totiž můžeme udělat představu, že i na hanáckém venkově se žilo poměrně bohatým kulturním životem a spousta lidových zvyků byla velice podobná těm z jiných regionů.
Snahou spolku Folklorum je podporovat úsilí o oživení lidových zvyků na Hané, šířit o nich informace, získávat nové lidi (především z řad národopisných souborů), aby se zapojily do jejich znovuoživení a ukázali krásu a půvab starých obyčejů a jejich místo a poslání v soudobé moderní společnosti.
Jde jednak o podporu akcí, které jsou v regionu již tradičně pořádány (Masopustní veselí ve Velké Bystřici, Jízda králů v Doloplazech, Stavění a Kácení máje ve Velkém Týnci), ale také o znovuoživení tradičních zvyků, jako například Vynášení smrtky nebo Vánoční koledování, které donedávna některé folklorní skupiny pořádaly, ale v současné době upadají v zapomnění.
Jedním z důležitých počinů spolku Folklorum byla odborná spolupráce při organizaci a vedení nácviku rekonstrukce hanácké svatby, které se zúčastnili členové několika hanáckých folklorních souborů z olomouckého regionu. Velkou měrou se podílelo i na vyhledávání a výběru dochovaných historických písemných a notových záznamů svatebních písní a obřadních proslovů a jejich nastudování. Celá akce byla předvedena na 60. ročníku folklorních slavností ve Strážnici, kde získala titul „Laureát Strážnických slavností 2005“.
V neposlední řadě jde o odbornou pomoc a spolupráci při vydávání hudebních nosičů se záznamy regionálních písní, o čemž svědčí vydané CD – v roce 2001 a 2003 s Muzikou Haná. („Debe decke tak belo“ a „Bela zema veleká“) a v roce 2005 se Šternberskou muzičkou („Vrť se mily vřeteno“). Všechny nahrávky slouží k propagaci a k uchování hudebního lidového projevu daného regionu.


„Sečeni lúke“ ve Velkém Týnci

V roce 2005 uspořádalo občanské sdružení Folklorum v rámci projektu „Oživení lidových tradic na Hané“ společné sečení obecních luk na kopci Hradisku ve Velkém Týnci. Cílem bylo dostat folklorní aktivity z jevišť kulturních stánků a z festivalových pódií do přírody, kde lidová píseň přirozeně vznikala při každodenní práci. To se díky spolupráci s několika členy FS Haná z Velké Bystřice, Muzikou Haná, a místními nadšenci, skutečně podařilo. Velký podíl na přípravě a podpoře akce měla i Obec Velký Týnec, zastoupená jejím starostou Petrem Hanuškou.
Akce probíhá každoročně v první polovině května a rok od roku se jí účastní stále více zájemců. Ať už to jsou pozvaní přátelé z řad folklorních souborů a spolků, nebo široká veřejnost, která má zájem seznámit se s prací našich předků. Součástí akce bývá vždy bohatý kulturní program – vystoupení lidových muzikantů, pěveckých sborů, ukázky kutí a broušení kos a zajímavé povídání pamětníků.
Při společné práci se navazují a upevňují vztahy mezi jednotlivými aktéry a vznikají přísliby možné spolupráce.